Z propagace vlastně nebylo jasné, jestli se účastníci přihlásili na Puntík nebo na nějaký zvláštní dětský den. Příspěvky na FB byly plné emoji zvířátek, příspěvky začínaly oslovením "Milé děti" a v traileru zval na Puntík člověk v kostýmu bernardýna. 

1. Dětský den (louka na Opuštěné)

Na prvním stanovišti účastníci skutečně došli na dětský den. Byli přivítáni ředitelem společnosti Pohádkov s.r.o Eustácem Horníčkem, dostali balónek a pohádkovou mapu. Jejich úkolem bylo splnit pět jednoduchých dětských stanovišť a za každé získali razítko. Z razítek měli vyluštit heslo karkulka.

2. Bludičky (země nikoho mezi kolejemi)

Zmatený Červený Karkul přivítal účastníky na druhém stanovišti. Ztratil se po cestě za babičkou a tvrdil, že ho z cesty svádí bludičky. Do toho se z křoví ozval babiččin hlas "použij foťák, děvček, použij foťák".

Po oblasti se nacházelo 14 bludiček, které na první pohled všechny svítily červeně. Na foťáku mobilu se ukázalo, že některé svítí fialově (protože to jsou infračervené LEDky). Bylo potřeba najít všechny infračervené bludičky, zaspat si na nich napsaná písmena a čísla a po seřazení písmen podle čísel vyšlo heslo ledovka.

3. Zmražená Sněhurka (pod mostem u nádr. Horní Heršpice)

Na třetím stanovišti účastníci potkali jednoho ze sedmi trpaslíků, kterému právě zlá čarodějnice otrávila Sněhurku. Aby mohl Sněhurku jednou vzkřísit, až bude věda dost pokročilá na vyléčení otravy, zamrazil ji do kusu ledu - provedl kryoprezervaci. Tento kus ledu účastníkům předával.

Pro vyluštění šifry bylo potřeba podlouhlý kus ledu jenom postupně z jedné strany na druhou rozbíjet a vybírat z něj zamražená písmena. Trpělivým účastníkům rychle vyšlo zasnezenykraj (zasněžený kraj).

4. Dvanáct měsíčků (menhiry u kostela v Heršpicích)

Pouze jeden smutný měsíček byl v kruhu kamenů, kde by jich mělo sedět dvanáct. Svěřoval se účastníkům, že ostatní odjeli na dovolenou, jeho tu nechali, i když je jeho měsíc dávno pryč.
Na kruhu z kamenů ležely hodiny nastavené na různé časy a jednoduché obrázky. Po troše přemýšlení účastníkům vyšlo cestakcili (cesta k cíli).

4,5. Skrytá zpráva (železniční most na ul. Sokolově)

Všimaví účastníci si mohli po cestě všimnout podivného středového pruhu na cycklostezce. V morseovce tam byla napsaná zpráva oslavující nového ředitele, která byla pouze předzvěstí, že tady něco nehraje.

5. Těžení pohádkovu (u tunelu Leskavy)

Další trpaslík účastníkům na pátém stanovišti prozradil důležitou část přiběhu. Pohádkov je ve skutečnosti kov, který je potřeba při výrobě i reprodukci pohádek, který jim propůjčuje jejich pohádkovost a Pohádkov s.r.o. je těžařská firma, která má na jeho výrobu a zpracování monopol. Účastníci se právě nacházeli ve slévárně pohádkovu.

Bylo potřeba odlít čtyři tvary z olova, které po vložení do speciálního zařízení zobrazily jedno políčko komiksu "Svět podle Paris". Komiks byl sice o kočce, která nechce k doktorovi, ale to nebylo podstatné. Důležité bylo všimnout si, na jaké písmeno se kočka Paris v každém políčku komiksu a z toho přečíst heslo pisen.

6. Statistička (u Leskavy)

Na šestém stanovišti mohli účastníci poslat statističku zkoumající obsah pohádkovu v současných pohádkách. Jejím závěrem bylo, že pohádky obsahují čím dál méně pohádkovu a proto jsou tak málo pohádkové. To rázem vysvětlilo všechny pohádkové podivnosti na předchozích stanovištích. Statistička účastníkům pustila její oblíbenou písničku.

Ve videu hrál pouze doprovod k písni "Statistika nuda je". Občas na černém pozadí zdánlivě náhodně probliklo logo Infantilního metalu. Bylo potřeba si písničku do doprovodu zpívat a vzít vždy tu slabiku, na kterou se logo objevilo. Výsledkem bylo starakanalizace (stará kanalizace).

7. Krteček v tunelu (dešťová kanalizace u nádr. Starý Lískovec)

V tunelu účastníci potkali rozzlobeného krtečka. Nadával na nového ředitele Pohádkovu s.r.o. Eustáce Horníčka, že určitě pohádkov krade on a něco z něj vyrábí.

Pro šifru účastníci použili balónek, který dostali na startu. Museli ho vyfouknout, dát naruby a znovu nafouknout. Tak se na jeho povrchu objevila písmena. Když pak balón kutáleli po stěně tunelu, kde byla také písmena, mohli přečíst cukrovapoleva (cukrová poleva). 

8. Perníková chaloupka (dětské hřiště Osová)

Na osmém stanovišti účastníky vylekala ježibaba z perníkové chaloupky. Nadávala na ředitele Horníčka, že jí dává málo pohádkovu a její perníčky potom stojí za starou bačkoru. Dala účastníkům jeden na ochutnání.

Perníček byl ve tvaru skákacího panáka a každý dílek měl jinou chuť. Když účastníci chutě správně pojmenovali a z jejich názvu vzali tolikáté písmeno, jako bylo na dílku napsané, vyšlo jim heslo pernicek.

9. Stalkování (dětské hřiště na zast. Běloruská)

Deváté stanoviště bylo prázdné až na několik plakátů s pozvánkou na dětský den a fotkou ředitele Eustáce Horníčka. Ředitel v něm doporučoval, aby ho lidé sledovali na sociálních sítích, Na sítích se skutečně daly najít profily Eustáce Horníčka zaplněné obsahem o firmě Pohádkov s.r.o a odebírání pohádkova z pohádek. Nápovědy v příspěvcích účastníky odkázaly do ředitelovy kanceláře.

10. Konfrontace s ředitelem (středisko Lužánky - Lány)

Na posledním stanovišti účastníci dorazili do ředitelovy pracovny, kde ho potkali znovu osobně. Ukázalo se ale, že všechno je trochu jinak. Eustác Horníček ve skutečnosti pohádkov nekradl. Problém byl v tom, že pohádkov je neobnovitelný zdroj a jeho zásoby prostě a jednoduše docházely. Zdrcený ředitel účastníkům nabídl, aby sami nastavili simulaci, jak se zbývajícím pohádkovem naložit. Jestli si ještě chvíli užít pořádných pohádek nebo živořit delší dobu s pohádkami nekvalitními. Ukázalo se, že ani na dobrý a pohádkový konec Puntíku nezbylo dost pohádkovu.